Ve stínu palem

on

Palmový olej je nejobchodovanějším a zároveň nejkontroverznějším olejem na světě. Za jedinečné vlastnosti jako stvořené pro potravinářský průmysl totiž platí vysokou daň – životy rostlin, zvířat i lidí v místech, odkud pochází.

Tento olej se získává z plodů palmy olejné, což je rostlina původem ze Západní Afriky, dnes je však již rozšířená po i Americe a Asii. Délka života jedné rostliny činí přibližně 30 let a produkce plodů začíná mezi pátým a sedmým rokem, přičemž obsah oleje v jednom plodu činí až 50% původního objemu. Největším producentem palmového oleje jsou Indonésie a Malajsie, které dohromady tvoří necelých 90% celosvětové produkce. Hlavním využitím pro palmový olej je výroba biopaliv, dále se spotřebovává zejména v potravinářském průmyslu, protože má vysoký bod varu a v běžné pokojové teplotě se drží v tuhém stavu, tudíž má vynikající vlastnosti na výrobu například sladkostí a margarínů. Kromě toho je také významnou složkou kosmetických výrobků, šampónů, sprchových gelů a mýdel.

O palmovém oleji se však většinou mluví zejména kvůli jeho negativním vlivům. Na rozdíl od ostatních tuků obsahuje vyšší podíl nasycených a trans mastných kyselin, což může vést ke zvýšené hladině cholesterolu v krvi. Jakožto biopalivo produkuje palmový olej druhé nejvyšší emise, hned po derivátech ropy.

Tím nejdiskutovanějším problémem v souvislosti s palmovým olejem je však něco zcela odlišného. Aby se vytvořily plantáže pro pěstování palmy olejné, je třeba pokácet a vypálit obrovské plochy deštných pralesů, což v zemích jako je Indonésie a Malajsie vede k nenávratné destrukci a především k ohrožení tamějších druhů živočichů a rostlin. Nejohroženější z nich jsou sumaterští orangutani, sloni, tygři a nosorožci – těch zbývá dokonce posledních 80 kusů. Jestliže by kácení a vypalování pokračovalo stávajícím tempem, bylo by podle vědeckého odhadu do roku 2022 odlesněno až 98% Indonésie. Dalším možným způsobem, jak se získává půda pro plantáže, je vysoušení rašelinišť. Právě vysoušením a následnou kultivací půdy však dochází k uvolňování masy methanu do ovzduší a tím dochází k narušení klimatu. Problém je o to větší, že palma olejná není trvale udržitelná a po dvou až třech generacích je půda vyčerpaná natolik, že nezvládne další produkci. Tudíž až se za šedesát let skácí poslední palmy, nezbyde ze zdejší biologicky rozmanité oblasti nic než krajina naprosto zdevastovaná zásahem člověka, jejíž obnova bude trvat tisíce až desetitisíce let.

Vypalování deštných lesů kromě vlivu na přírodu však ohrožuje i lidi – a to nejen v samotné jihovýchodní Asii ale po celém světě. Za září a říjen 2015 vyprodukovaly požáry v Indonésii stejné množství skleníkových plynů jako Spojené státy Americké za stejné období nebo Německo za celý rok, což velice podstatně ovlivňuje globální klima. Navíc mají požáry za vinu vysokou hladinu smogu a s tím spojené dýchací potíže, na které v roce 2015 zemřelo v zdejších krajinách až 200 tisíc lidí. Další tisíce pak trpí na kožní onemocnění způsobené vypouštěním chemických hnojiv do tamějších zdrojů pitné vody. Zásahem do krajiny dochází k záplavám a erozím půdy, velké podniky produkující palmový olej zabavují půdu malým zemědělcům a dokonce se rozmáhá i otrokářství, protože palmové plantáže je třeba neustále udržovat a hlídat.

Řešení stávající situace rozhodně není lehké. Produkce palmového oleje tvoří velkou část ekonomik Malajsie i Indonésie a navíc by nebylo technicky možné palmový olej zcela nahradit jiným rostlinným olejem, neboť je jeho produkce vysoce efektivní, počítáme-li objem vyprodukovaného oleje na plochu k produkci potřebnou. Jistý kompromis však může poskytnou produkce ekologicky šetrného palmového oleje, takového jenž nese certifikát RSPO. To v praxi znamená, že se palma olejná pěstuje na místech k tomu určených a nedochází k nelegálnímu vypalování deštných lesů, dělníci za svoji práci dostávají reálný plat, ekonomický růst regionu je finančně podporován ze zahraničí a neméně podstatný důraz se klade i na následnou revitalizaci krajiny. Vědci nyní pracují na vyrobení náhrady oleje s podobnými vlastnostmi, avšak takový výzkum může trvat ještě několik let, během nichž mohou pralesy z Indonésie zcela vymizet.

Závěr je tedy jasný. Pokud budete mít na výběr, zvolte raději výrobky bez obsahu palmového oleje. Zkuste se zamyslet nad tím, co jíte a odkud vaše jídlo pochází a především nad tím, jaké následky za sebou zanechává. Jedině pokles poptávky totiž může zmenšit produkci, a právě to je jeden ze směrů, kterými bychom se měli ubírat.

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s